Čím a jak kočku krmit

Kočka je někdy vybíravý strávník

Kočka je predátor a je geneticky uzpůsobena na příjem masité potravy. Maso je tedy základní složkou krmné dávky, ale není jedinou. V bytě si kočka maso neuloví. Aby kotě dobře prospívalo, dobře se vyvíjelo, bylo zdravé a vitální, je tedy na chovateli, aby mu zajistil pravidelný zdroj kvalitní a vyvážené potravy. Na trhu je nepřeberné množství výrobků různé kvality a nezasvěcený chovatel se v takové nabídce mnohdy těžko orientuje. Kočka je velmi vnímavá na chemii a to by měl mít každý chovatel při nákupu kočičí potravy na paměti. Mezi nevhodnou chemii, obsaženou v potravě, je nutné počítat v první řadě sůl, stabilizátory a barviva. Laciné výrobky pak obsahují ve větší míře sójovou moučku, kafilerní tuky a popeloviny, jsou nevalné kvality a jsou pro doma chovanou kočku "hladovým" krmivem.

Kočky, stejně jako lidé, mají potravinová specifika a tak se mezi nimi nezřídka naleznou specialisté na granule, které nic jiného než granule nejedí a jsou zase takové kočky, které granulemi neuctíme a striktně vyžadují pouze syrové maso a konzervičky. Pak chovateli nezbývá nic jiného, než krmivovým návykům té které kočky vyhovět a krmnou dávku složit z toho, co kočka bez obtíží a ráda přijímá.

Kočka musí mít přístup ke kočičí trávě. Je k dostání v každém zverimexovém obchodě, ale je k jednorázovému použití. Z pokojových květin je k okusu vhodný šáchor, pokojový bambus nebo tzv. zelenobílá tráva, ideální je šanta kočičí. Vynalézavý chovatel si kočičí trávu vyrobí doma sám. Nejedná se o žádný zázrak, stačí vhodná miska se substrátem a hrstka ovsa nebo ječmene. Mladé osení kočky velmi rády okusují.

Chovatel nesmí zapomínat ani na dostatek čerstvé vody. Voda by měla být umístěna na jiném místě, než kde má kočka umístěnu misku s potravou. I ve volné přírodě kočka vodu hledá